Tobruk

Napsali o nás

Vojáci Tobruku dobojovali. Film teď míří do střižny

Praha - Desátník Kohák alias Robert Nebřenský se ve stanu připravuje k odchodu na frontu. Stop -a končí se. Klapka s pořadovým číslem 2 450, která padla v hostivařských ateliérech Gatteo, se stala tečkou za natáčením válečného dramatu Tobruk.

"Shodou okolností i v první klapce, která se točila 2. září v osm ráno v tuniské vesnici Es Sabria, hrál Robert Nebřenský. Kruh se uzavřel," podotýká scenárista, režisér a producent Václav Marhoul. Vánoce stráví ve střižně, kde bude do půli února; 10. září 2008 se premiérou uzavře více než čtyřletá cesta za snem. Začala na jaře 2004, kdy si Marhoul přečetl knížku Rudý odznak odvahy od amerického autora Stephena Cranea a rozhodl se, že natočí film o našich vojácích bojujících po boku Spojenců za druhé světové války v libyjské poušti.
Část se dotáčela v Česku, třeba trikové podklady pro obraz vyloďování v Tobruku vznikly na Slapech, ale v paměti Marhoulova týmu zůstaly hlavně tři tuniské měsíce v téměř bojových podmínkách. "Společenstvo prstenu", jak si po společných zážitcích říkají, podle Marhoula pořád drží pohromadě.

Krotitelé škorpionů

"Dohodli jsme se dokonce, že za dva roky pojedeme na místa natáčení znovu jako turisti. A kdyby za tu dobu vazby povolily, pojedu klidně sám," těší se Marhoul na návrat do pustiny, kde kupodivu fungovaly filmařské zákony schválnosti. Na místě vzdáleném šedesát kilometrů od civilizace, kde tři týdny neviděli ani živáčka, se právě a pouze ve chvíli, kdy zaměřili kameru, prohnala automobilová rallye. A při nočním natáčení ve městě Kebili, kde prý dvacet let nezapršelo, se strhla bouřka.
Jinou lahůdku představovalo natáčení se zvířaty. "Hrají nám osel, kohout, mouchy, velká pouštní ještěrka, škorpioni," vypočítává režisér. Nešlo však o cvičená zvířata, ani Tobruk s rozpočtem osmdesát milionů korun si nemohl dovolit běžné hollywoodské zvyklosti s plným karavanem drezérů a poradců. "Řešili jsme všechno svépomocně, zvířata jsme si vesměs sami odchytili. Nejlíp hrál místní kohout, vyloženě podobný českému, nejtěžší práce byla se škorpionem, kterého jsme postrkovali klacíky, aby lezl k noze Jana Malindy," líčí Marhoul scénu s hlavním hrdinou Tobruku. Přežil ji bez újmy - a v září 2008 se ukáže, zda filmová pocta veteránům zrodí i novou hereckou hvězdu.

MF Dnes | 03. 12. 2007 | (spa)

zpět >>