Tobruk

Napsali o nás

Klapálka navrhují na vyznamenání

Nové Město nad Metují - Radní v Novém Městě nad Metují chtějí požádat příslušný výbor Poslanecké sněmovny, aby navrhl udělit některé z nejvyšších státních vyznamenání novoměstskému rodákovi generálu Karlu Klapálkovi.

Tento za komunismu odstavený armádní generál v Novém Městě prožil útlé dětství, později tam i do nedalekých Orlických hor, kde měl chatu, často jezdil a v kraji měl řadu přátel.

S nápadem požádat stát o nejvyšší vyznamenání pro generála Klapálka přišli pracovníci Městské knihovny v Novém Městě nad Metují, ti byli inspirováni Klapálkovými dcerami, z nichž jedna žije v Mnichově a druhá v Praze. "Obě se vloni na podzim v Novém Městě zúčastnily výstavy uspořádané u příležitosti výročí narození jejich otce a premiéry filmu Tobruk. Jen tak mezi řečí si posteskly, že jejich otec oproti jiným hrdinům ještě žádné nejvyšší státní vyznamenání nemá," řekla ředitelka novoměstské městské knihovny Zdeňka Pfeiferová.

Hrdina bitvy o Tobruk by mohl získat jedno ze čtyř nejvyšších vyznamenání, nejspíš Řád T. G. Masaryka nebo Řád bílého lva. Žádost schválenou zastupitelstvem musí starostka podat v období od března do dubna. Je vhodné, aby žádost podpořily další instituce, například bojovníci za svobodu. To zařizuje v současnosti velitel vojenské posádky v Hradci Králové Václav Špaček.

Podle Pfeiferové podporují žádost o udělení některého řádu Klapálkovi vojáci a zvažuje ji i prezidentská kancelář.
Armádní generál, člen československých legií v Rusku a velitel československých vojsk na Blízkém východě i v bývalém Sovětském svazu Karel Klapálek se narodil v rodině traťmistra v Novém Městě nad Metují 26. května 1893. Pětičlenná rodina tam žila několik let, potom krátce bydlela ve Václavicích a odtud se přestěhovala do Kralup nad Vltavou.

Historik Bohumil Dvořáček uvádí, že Klapálek maturoval v Praze, v červnu 1915 byl odveden. S plukem byl poslán na východní frontu do Haliče a dostal se do zajetí. V roce 1916 v Kyjevě vstoupil do československých legií, o rok později dokončil důstojnickou školu a vyznamenal se v bitvě u Zborova. V roce 1919 bojoval na sibiřské magistrále a po roce se vrátil do Prahy.

V roce 1924 se Klapálek oženil s Olgou Košutovou, s níž měl dvě dcery. Působil v Užhorodu a před druhou světovou válkou vyučoval na Vojenské akademii v Hranicích. Za německé okupace byl členem odbojové organizace Obrana národa.

V roce 1939 se Klapálkovi podařilo uniknout před zatčením. Dostal se do Francie a Palestiny, kde formoval čtvrtý československý pluk v zahraničí. Pluk se změnil na pěší prapor a Klapálek se stal jeho velitelem. Vyznamenal se v bitvě u afrického Tobruku a zapsal se do dějin druhé světové války. Exceloval i v bojích u Dukly. V roce 1950 ho komunističtí předáci poslali do důchodu a o dva roky později dali Klapálka zatknout.
Po rehabilitaci v roce 1968 byl Klapálkovi propůjčen čestný titul hrdina ČSSR. Celkem byl Klapálek vyznamenán sedmatřiceti našimi či spojeneckými řády a vyznamenáními. Normalizace ho však donutila žít v ústraní.

Generál Klapálek měl Nové Město nad Metují rád. V roce 1946 mu tam udělili čestné občanství, v roce 1969 byl ve městě otevřen stadion nesoucí jeho jméno.

V roce 1993 v Nové Městě vzpomněli stého výročí Klapálkova narození a za účasti obou dcer na tamní nádražní budově, kde se narodil, odhalili pamětní desku. Klapálkova kniha vzpomínek z druhé světové války Ozvěny bojů se dočkala už několika vydání. "Armádní generál Klapálek byl velký vlastenec a pravý voják. Za druhé světové války byl patrně naším nejschopnějším velitelem," uvádí historik Dvořáček.

Mladá fronta Dnes | 24. 02. 2009 | PETR BROULÍK

zpět >>